This site uses cookies.
Some of these cookies are essential to the operation of the site,
while others help to improve your experience by providing insights into how the site is being used.
For more information, please see the ProZ.com privacy policy.
This person has a SecurePRO™ card. Because this person is not a ProZ.com Plus subscriber, to view his or her SecurePRO™ card you must be a ProZ.com Business member or Plus subscriber.
Affiliations
This person is not affiliated with any business or Blue Board record at ProZ.com.
Services
Translation, Editing/proofreading
Expertise
Specializes in:
Tourism & Travel
Religion
Psychology
Philosophy
Anthropology
Esoteric practices
History
Also works in:
Law (general)
Education / Pedagogy
Environment & Ecology
Social Science, Sociology, Ethics, etc.
More
Less
Rates
Portfolio
Sample translations submitted: 2
English to Czech: Notaries fight for rights EU states are dropping nationality requirements General field: Law/Patents Detailed field: Journalism
Source text - English Notaries fight for rights
EU states are dropping nationality requirements
Europe's most profitable legal market is now being opened up to competition. This will mean much greater opportunities for UK lawyers and is the end result of a campaign I have been waging. The market in question is that for notarial services. In France, Germany and most EU states, (indeed in most countries whose legal system is based on a Civil Code), the notary is the most important lawyer of all.
Notaries in most of Europe have a monopoly in key matters, which vary from state to state but almost always include the transfer of land, shares, the setting up of companies, probate and succession. Fees are generally charged in proportion to the value of the property transferred and can be substantial. Notaries have local monopolies and their number is fixed by the State.
English solicitors can qualify as notaries relatively easily but few have bothered since the fees in England are not significant. On the other hand, the market for notarial services in the EU is huge, lucrative and, until now, effectively closed to competition.
The principal means of closing the market has been by imposing a nationality requirement. To do any notarial act in France (even if it has nothing to do with French nationals or French law), the notary must be French. The same applies in Germany.
Until now, notaries have justified the nationality condition on the ground that they are protected by Article 45 of the EU Treaty. This provides that those who exercise "official authority" do not have to comply with the freedom of movement provisions. This argument seems to have convinced the great and the good to the effect that today, 43 years after the Common Market began, the nationality condition still exists. This violates the spirit and the letter of the EU Treaties. If you have to acquire a new nationality each time you want to export services, you tend to stay at home.
I challenged the defence of alleged "official authority". After all, no lawyer (save a judge or magistrate) obliges people to do anything. The essence of official authority is that one has to prove powers of coercion that go beyond the general law. Such a coercive power is the antithesis of the relationship of lawyer to client.
The Commission is now asking France, Germany, Belgium, The Netherlands, Austria, Luxembourg and Greece to remove the nationality requirement. Ultimately, enforcement proceedings may be necessary. I hope that these countries will be as Europhile in deed as they are in word and will drop the nationality condition and other restrictive practices before they are obliged to do so.
Translation - Czech Notáři bojují za svá práva
Státy Evropské unie upouštějí od svých požadavků na státní příslušnost
Nejlukrativnější právní trh v Evropě se právě otevírá konkurenci. Znamená to mnohem více příležitostí pro právníky Spojeného království a tím také končí boje, které jsem vedl. Trh, který mám na mysli je trh služeb poskytovaný notáři. Ve Francii, Německu a většině států EU (ve skutečnosti ve většině zemí, kde je zákonný systém založen na občanském zákoníku) je notář ten nejdůležitější právník ze všech.
Notáři mají ve většině Evropy monopol v klíčových záležitostech, které se liší stát od státu. Téměř vždy však zahrnují převod pozemku, akcií, založení společnosti, soudní ověření a následnické právo. Honoráře závisí na hodnotě převáděné nemovitosti a mohou být značně vysoké. Notáři mají své místní monopoly a jejich počet je pevně stanovený státem.
I když mohou angličtí právní zástupci získat kvalifikaci notáře docela jednoduše, jen málo z nich se o to vůbec snaží. Důvodem je, že honoráře v Anglii nejsou tak závratné. Na druhé straně trh v EU pro služby poskytované notáři je obrovský, lukrativní a až do teď účinně uzavřený konkurenci.
Hlavní způsob, jakým byl tento trh uzavřen bylo uvalením požadavku na státní příslušnost. K tomu, aby člověk mohl vykonávat jakoukoliv notářskou službu (i když to nemusí mít nic společného s francouzskými příslušníky či francouzskými zákony), notář musí být francouzské národnosti. To samé platí pro Německo.
Notáři byli doposud schopni obhájit podmínku národnosti na základě ochrany podle článku 45 Úmluvy Evropské unie. V té se říká, že ti, co provádějí „úřední moc“ se nemusí podrobovat stanovám o svobodě pohybu. Tento argument byl tak přesvědčivý, že 43 let od založení společného trhu, podmínka národnosti stále existuje. Toto však porušuje podstatu a literu Úmluv Evropské unie. Pokud budete muset získávat novou národnost kdykoliv chcete nabídnout své služby v zahraničí, nezůstanete raději doma?
Já jsem zpochybnil obranu údajné „úřední moci“. Konec konců žádný právník, snad kromě soudců, nemá právo lidem nařizovat, co mají dělat. Jádrem úřední moci je prokázat donucovací moc, která přesahuje všeobecné právo. Taková pravomoc je protikladem vztahu právníka a klienta.
Komise teď proto žádá Francii, Německo, Belgii, Nizozemí, Rakousko, Lucembursko a Řecko, aby odstranili požadavek o státní příslušnosti. Jestli nesvolí, bude se muset přistoupit na nátlaková opatření. Já doufám, že tyto země budou Eurofilové nejen slovy, ale i skutky a upustí od podmínek o národnosti a jiných omezujících praktik dříve, než k tomu budou donuceni.
English to Czech: Automated Alice General field: Art/Literary Detailed field: Poetry & Literature
Source text - English Alice was beginning to feel very drowsy from having nothing to do. How strange it was that doing absolutely nothing at all could make one feel so tired. She slumped down even deeper into her armchair. Alice was visiting her Great Aunt Ermintrude’s house in Didsbury, Manchester; a frightful city in the North of England which was full of rain and smoke and noise and big factories making Heaven-knows-what. ‘I wonder how you do make Heaven-knows-what?’ thought Alice to herself. ‘Perhaps they get the recipe from somebody who’s only recently died?’
The thought of that made Alice shiver so much that she clutched at her doll ever so tightly! Her Great Aunt was a very strict old lady and she had given Alice this doll as a present with the words, ‘Alice, the doll looks just like you when you’re in a tantrum.’ Alice thought that the doll looked nothing like her at all, despite the fact that her Great Aunt had sewn it an exact (if rather smaller) replica of Alice’s favourite pinafore; the splendidly warm and red one she was currently wearing. Alice called the doll Celia, not really knowing the reason for her choice. Alice would often do things without knowing why, and this made her Great Aunt very angry indeed: ’Alice, my dear,’ she would pronounce, ‘can’t you make sense for once?’
Alice now hugged the Celia Doll even closer to her chest, where she wrapped it in the folds of her pinafore: this was all because of the lightning that was flashing madly outside the window, and the November rain that was falling onto the glass, sounding very much like the pattering of a thousand horses’ hooves. Her Great Aunt’s house was directly opposite a large, sprawling cemetery, which Alice thought a horrible place to live.
But the very worst thing about Manchester was the fact that it was – oh, dear! – always raining. ‘Oh Celia!’ Alice sighed to her doll, ‘if only Great Uncle Mortimer was here to play with us.’ Great uncle Mortimer was a funny little man who would always have a treat tucked away for Alice; he would amuse her with jokes and magical tricks and the magnificently long words that he would teach her. Great Uncle Mortimer was, according to her Great Aunt, ‘big in the city’, whatever that could mean. ‘Well’ said Alice to the doll, ‘he may well be big in the city, but when he gets back to his home he’s really rather small. Perhaps he’s got two sizes, one for each occasion. How splendid that must be!’ Great Uncle Mortimer would spend every night smoking on his pipe whilst adding up huge rows of numbers, and wolfing down a great plateful of the radishes that he grew for himself in the vegetable garden.
Translation - Czech Alenka se začala cítit velmi ospale z nicnedělání. Jak zvláštní, že když člověk nedělá ale vůbec nic, jak ho to unavuje. Zabořila se ještě hlouběji do křesla. Alenka byla zrovna na návštěvě u své pratety Ermintrudy v Didsbury v Manchesteru, což je strašlivé město na severu Anglie, kde věčně pršelo a bylo plné kouře a hluku a velkých továren vyrábějící čert ví co. „Zajímalo by mě, jak se vyrábí čert ví co?“ myslela si Alenka pro sebe. „Možná dostanou recept od někoho, kdo zrovna umřel?“
Myšlenka na to ji tak zamrazila, že se křečovitě chytla panenky. Její teta byla velmi přísná starší dáma a panenku ji darovala se slovy „Alenko, ta panenka vypadá přesně jako ty, když se vztekáš.“ Alenka si myslela, že panenka nevypadá vůbec jako ona, ačkoliv ji teta ušila přesnou (i když docela menší) napodobeninu Alenčiny oblíbené zastěry; tu úžasně teplou a červenou zástěru, kterou měla zrovna na sobě. Alenka říkala panence Cecilka, aniž by vlastně věděla proč. Alenka často dělávala věci bez toho, aby věděla proč a to tetu opravdu rozčilovalo: „Alenko, drahoušku,“ prohlásila by, „ copak se nemůžeš jednou chovat rozumně ?“
Alenka teď tiskla svou panenku Cecilku ještě více na prsou, kde ji zabalila do ohybů své zástěry: to kvůli těm bleskům, které blaznivě blýskaly za okny a tomu listopadovému dešti, který dopadal na sklo a zněl jako dusání tisíce koňských kopyt. Pratetin dům byl přímo naproti velkému, rozlehlému hřbitovu, opravdu strašné místo k bydlení, říkala si Alenka.
Ale ta nejhorší věc na Manchesteru byla, že tu bohužel pořád pršelo. „Ach jo, Cecilko!“ povzdechla Alenka k panence, „kdyby tady tak byl prastrýc Mortimer, aby si s námi hrál!“ Prastrýc Mortimer byl srandovní človíček, který by měl pro Alenku vždy ulité nějaké překvapení; pobavil by ji s vtipy, kouzelnými triky a těmi grandiózně dlouhými slovy, které by ji naučil. Podle pratety byl prastrýc Mortimer „velký muž ve městě“, ať už to znamená cokoliv. „Ale“, pravila Alenka panence, „jakkoliv je velký ve městě, když je zpátky doma, je opravdu docela malý. Možná má dvě velikosti, na každou příležitost jednu. To musí být ohromné!“ Prastrýc Mortimer trávíval každý večer kouřením své fajfky a sčítáním obrovských řad čísel a hltáním plného talíře ředkviček, které si sám vypěstoval na své zeleninové zahrádce.
More
Less
Translation education
Graduate diploma - City University
Experience
Years of experience: 16. Registered at ProZ.com: Jul 2010.
Adobe Acrobat, Microsoft Excel, Microsoft Word, Powerpoint
Bio
Having passed IoLET's Diploma in Translation this year (Jan 10), I am trying to focus on translating professionally. I am very dedicated and welcome any opportunity to practice. I am specialising in Law, Literature and Social Science.
Expertise 
Portfolio